Stanování na haciendě jsme se zúčastnili společně s Dřevaři, kteří nás – Kamzíky – naprosto početně porazili. Po příjezdu do Jundrova jsme si postavili stany zabydleli se. Ihned po první návštěvě mola u řeky, se tam jedno děvče nedobrovolně vykoupalo. Po několika hrách na hřišti následovala individuální večeře a vycházka přes dva mosty kolem řeky Svratky. Na zpáteční cestě jsme si nacvičili mini stezku odvahy. Večer u ohýnku nás – vedení – vyrušilo pár neúnavných dětí, a tak se s nimi Trejpa trošku proběhnul…
Ráno nás děti samozřejmě vzbudily nejméně o hodinu dřív před budíčkem. K snídani jsme se posilnili chlebem se sýrem a s česnekem – pro svěží dech a zdravější zuby. Následující vycházka, která měla vést na přehradu, pak parníkem a zpět opět pěšky, byla zkrácena kvůli sluníčku, které neskutečně pálilo. Raději jsme se vrátili a po obědě se celé odpoledne věnovali koupání v řece a pádlování na lodích. Tuto činnost jsme prokládali hrami na hřišti. Večer jsme si opekli špekáčky. Několik jich díky Trejpovu umění je „přiměřeně“ naříznout, skončilo v ohni. Pak ještě proběhla stezka odvahy a šli jsme spát. Opět večerní klid protínal řev některých účastníků, a proto se běhalo…
V neděli rozcvička tradičně nebyla. Po sladké snídani jsme opět díky teplu nemohli dělat nic jiného než se koupt a pádlovat, opět přehazka, fotbal. Následoval oběd, balení, úklid a cesta domů.
Vidím, že jste si vody užili. My, pracující a navíc suchozemci si o tom už jen rádi přečteme.
nevím jestli jsem si to moc užila
Ahoi Stepko