1. den středa 28.10.2026
Kdo by to byl čekal, že to ve středu 28. října, ve státní svátek a v první den podzimních prázdnin bude na vlakovém nádraží v Brně hlava na hlavě? No my ano! Ale České dráhy úplně ne 😀 Připravené výlukové autobusy tak pro nás a další dětské skupiny skoro nestačily. Z původního jednoho výlukového autobusu se staly 3, a tak byla, už tak dlouhá skoro 5 hodin trvající cesta, ještě více dobrodružnější! Sešli jsme se v hojném počtu 21 dětí, 4 vedoucích a s Matějíčkem v kočárku. Nasoukali jsme se do autobusu a vyrazili na cestu do přestupní stanice Nezamyslice a odtud vlakem až do Jeseníku. V Jeseníku na nás čekal další výlukový autobus a jeho hodný pan řidič, který nás odvezl rovnou do Zlatých Hor a to rovnou před školní budovu, kde jsme byli ubytovaní. Mockrát děkujeme!! 🙂 Před školou jsme posvačili a vytáhli “kamzičí vlajku” (v podobě Fíšova kamzičího trička) jako znak “dobytí” Zlatých Hor kamzičí skupinou z Brna. Na školním hřišti jsme zahráli pár her na zahřátí a vyčkali příchodu pana školníka, který nám předal klíče od ubytování. To už dorazili i Karásci a tak jsme, pro dnešní den, byli všichni 🙂 Ubytovali jsme se, odzkoušeli jsme všechno sportovní náčiní v tělocvičně a vysvětlili si, jakou formou bude probíhat celovýletová hra s tématem dolování zlata. Ta spočívala v tom, že každý účastník výletu dostal svůj hornický deník. Do toho získával zlaté valouny ve formě nálepek, a to za pomocí hrací kostky. Když jsi hodil číslo v rozmezí 2 až 6, vydoloval si zlato. Abys zlato uchránil před závalem, což byla v naší hře 1, vynechal si kolo a vytvořil sis tzv výdřevu pro ochranu sebe i nasbíraného zlata. Takhle jsme každý večer zahráli vždy několik kol. Před spaním jsme pak ještě posbírali síly na Vapmusáky-Bambusáky a šli chrnět.
2. den čtvrtek 29.10.2026
Zlaté Hory nás ráno přivítaly podzimním počasím – mlhou, mrholením, podzimně zbarveným listím a chladným horským vzduchem, takže nás to ani na venkovní rozcvičku nevytáhlo. Rozcvička proběhla v tělocvičně. Po snídani, zubech a bodování pořádku jsme se sbalili a vydali na první výlet, směrem do Zlatohorského skanzenu. Pod vedením Stoupy jsme započali výuku navigování s buzolou. Děti nás úspěšně dovedly až do Hornické osady, kde nás čekala prohlídka místních hornických srubů s výkladem o historii dolování zlata ve Zlatých Horách. Poté jsme přešli k Zlatorudným mlýnům, kde jsme si vyzkoušeli rýžování zlata. Po tom, co jsme doplnili naše vědomosti, jsme se těšili, že naplníme naše bříška teplým obědem, který uvařila a dovezla Pepís. Mňam! Abychom v mezičase nelenili a zahřáli se, rozdělali jsme na místním ohništi ohýnek a byli v teple!🔥
S plnými bříšky jsme si dali ještě krátký rozchod ve skanzenu, aby si děti mohly koupit suvenýry a vyrazili na cestu. V průběhu cesty nás čekala menší hra, spočívající ve stavbě provizorní výdřevy, která měla unést zavazadlo určené váhy (Krokodýlův batoh), což nám zabralo pouze malou chvíli a pokračovali jsme zpět na ubytování. Cestou se odněkud z mlhy vynořil Jája a zákeřně nás přepadnul 🙂 Po příchodu jsme si chviličku odpočinuli a před večeří si zahráli pár sportovních her s Jájou. Večeře se sestávala z rýže a masovozeleninové směsi. Před spaním děti čekala ještě strašidlácká stezka s duchy a jejich záludnými a děsivými úkoly (vyvoláváním duchů, jezením červů či hledáním ztraceného předmětu v neznámé lepkavé tekutině). Pak už jsme všichni ulehli do spacáků, snad bez děsivých nočním můr.
3. den pátek 30.10.2026
Ráno, po rozcvičce a snídani, jsme si zabalili do batůžků vše potřebné, abychom během dne nezmrzli a také abychom zahnali hlad. Jelikož jsme naplno chtěli využít místních zajímavých lokalit, připravili jsme pro děti výlet do podzemní štoly. Cesta po křížové cestě končící u skrytého kláštera v horách nám přišla velmi poutavá. U Poštovní štoly jsme shodili batohy z ramenou, vzali do rukou čelovky a na hlavy dali bezpečnostní helmy. S průvodcem jsme pokračovali prozkoumávat štolu. Na začátku jsme poprosili svatou Barboru, patronku všech horníků, o ochranu a ponořili se do hlubin bývalé měděné štoly. V hlavním dómu bylo postaveno obrovské dřevěné kolo, poháněno svodem místního potoka, které zlatohorští horníci používali pro odčerpávání spodní vody z nepřeberného množství drobných šacht, kde se dříve těžila měď. Po cestě zdi chodeb hrály všemi barvami, na které si vzpomenete, přes pastelově červenou přecházející v pískově žlutou a někdy s přechodem do svítivě modré. Skutečně se na místních stěnách vyskytovala nepřeberná plejáda barev. Barvy se odrážely v jezírkách ze spodní vody a v kombinaci s ojedinělými krápníky vytvořené z oxidů železa tato kombinace tvořila malebnou podzemní mozaiku. Venku ze štoly jsme se všichni přepočítali, zda jsme někoho neztratili ve spletitých chodbách podzemního labyrintu. Zakousli jsme něco dobrého a hurá na ubytování, ať dojdeme ještě za světla. Na ubytku jsme děti dokonale unavili míčovými hrami, skákáním do žíněnek a nalepováním zlatých valounů do výletového deníku. Před večeří proběhla ještě tematická hra se sběrem zlata ve štole: zlato znázornily žluté sportovní disky, tmu ve štole šátky přes oči a místo, kam jsme zlato sbírali, tvořily dvě branky, a pivní zvony ťukající Lůca a Paťa.
4. den sobota 31.10.2026
Budíček! Rozcvička! Ani po těchto dvouch hlasitých oznámeních někteří jedinci stále nevstávali 😀 No není se čemu divit, ve spacáku je vždycky líp! Od včerejšího večera řada jedinců věděla, co dnes všechny čeká. Pět vědoucích – Karas, Granko, Lůca, Paťa a Jája – získali pod svá křídla družinky dětí, které měli za úkol provést malou pokladovkou, předat dětem zkušenosti, tipy a triky, jak takový poklad dobře a hravě zvládnout, a to například i za deštivého počasí. Družinky tak kromě šifer, hádanek a rébusů na trase musely splnit i 4 úkoly: najít největší a nejhezčí kámen, najít kámen o váze 150g, uvařit vejce a vymyslet básničku nebo písničku, kterou přednese nejmladší člen skupinky. Nepředvídatelné horské počasí nikoho z našich účastníků nezastrašilo a všichni dorazili v pořádku do cíle i se všemi splněnými úkoly. Po příchodu na družinky čekaly ještě doplňkové úkoly, a to postavit most ze špaget, který unese donesený 150g kámen a přednes vymyšlené básně či písně.
Umístění týmů v podzimní pokladovce:
1. místo: Fisa team (Jája, Fíša, …, Jitka)
2. -3. místo: Lívancoví psi (Karas, Fanóš, …) a Gumídci 200 (Granko, Bibi, Eva, Evička, Vojtíšek)
4. místo:
5. místo:
5. den neděle 1.11.2026
Jak už v neděli bývá zvykem, ráno je bez rozcvičky a na snídani je vánočka s kakaem. Dál nezbývalo nic jiného než se sbalit, uklidit celou ubikaci a ještě absolvovat rozchod do obchodu. V poslední volné chvíli jsme si výlet vyhodnotili, rozdali odměny a diplomy pro všechny účastníky, vyfotili se a vyrazili jsme směr vlakové nádraží. Čekala nás zase ta “stejně dobrodružná” cesta. Tedy autobusem ze Zlatých Hor do Mikulovic a do Jeseníku. Odtud vlakem, tentokrát do Olomouce, kde jsme se rozloučili s Luckou a tady už na nás čekal poslední spoj, autobus, do Brna. Třikrát zdar letošním podzimním prázdninám a za rok zase. Zdar, zdar, zdar!
